X

Thomas Coastline - rozhovor o hudebním vzdělání

Autor:   Published: 23.4.2018


Na počátku stojí rozhodnutí. Chci tvořit elektronickou hudbu. A chci to dělat na profesionální úrovni. Co ale takové rozhodnutí pro začínajícího hudebního producenta vlastně znamená?

img
Chceme-li vytvářet elektronickou hudbu a být konkurenceschopní v mezinárodním prostoru, určitě nás čeká mnoho hodin vlastních tvůrčích pokusů a mnoho hodin objevování, jak to či ono funguje. Míst, kde se může naše tvorba objevit, je mnoho. Nakonec, žijeme v audiovizuální době. Zárověň na všech těchto místech probíhá tvrdý, konkurenční boj a chce-li se v něm začínající producent uplatnit, musí být hodně dobrý. Jednou z cest, které vedou k profesionalizaci a prosazení vlastní hudební produkce, je určitě vzdělání. O něm a o jeho nutnosti jsem si povídal s Thomasem Coastlinem, DJem a hudebním producentem, který své aktivity úspěšně prosazuje nejen v Česku, ale i v zahraničí.

Pavel Kalina: Zdravím Tě, Tomáši. Jsi DJ, hudební producent a věnuješ se i poskytování vzdělání v oblasti elektronické hudební tvorby. Sám jsi, pokud vím, obsolvent britské školy Point Blank. A naší české škole Musartedo pomáháš při výrobě video tutoriálů. Zajímal by mne tvůj názor - má pro začínajícího hudebního producenta škola nějaký smysl? Nestačí si jen koupit DAW a podívat se na pár videí?

Thomas Coastline: Ahoj Pavle, hudba je natolik kreativní a komplexní činnost, že i talentovaný člověk se v ní může snadno ztratit. Nestačí mít pouze talent, ale je třeba ho rozvíjet. Dá se to samozřejmě i metodou pokus omyl, ale je to časově dost náročné bez jistého výsledku. Doporučil bych proto každému, kdo se chce hudbou zabývat opravdu na úrovni, aby navštívil minimálně kurz pro začátečníky. Specializovaná škola jako Musartedo nabízí pomoc od profesionálů, kteří začínající producenty naučí ty správné znalosti a odfiltrují zavádějící informace, kterých je na internetu spousta.

PK: Jak například tebe obohatilo studium ve škole. Hudební produkci jsi dělal již před tím, než ses rozhodnul studovat.

TC: Měl jsem hodně znalostí, ale bylo potřeba se zastavit a vše si ujednotit. Znal jsem různou terminologii, ale díky one-to-one skype hovorům s lektorem jsem si lecos vyjasnil. Jako velkou výhodu zkrátka vidím to, že si producent uvědomí, kde dělá chyby a znalosti začnou dávat smysl, protože jsou sjednocené a mají ten správný kontext. Informací je na internetu spousta, ale bez jejich zasazení do správného kontextu nikomu příliš nepomohou. V tom vidím výhody odborných lektorů a škol.

PK: Občas slyším námitku, že přece v producentském světě existují autodidakti, kteří se vše naučili sami nebo spíš s pomocí tutoriálů, a nyní tvoří hudbu, která je oblíbená a lidé o ní mají zájem.

TC: Ano, ta možnost tu je, ale zabere to hodně času, stresu, nasazení. Já jsem ze začátku šel touto cestou. Školu jsem navštívil až cca po 12ti letech praxe, což ovšem neznamená, že by mi škola nepomohla. Já jsem začínal v době, kdy tu žádná škola nebyla a neměl jsem ani internet. V takovou chvíli jsme si vše vyráběli sami samplingem z vinylů a byl to svátek, pokud někdo sehnal novější DAW ze zahraničí. Dnes je vše dostupné, všeho je všude spousta. Informace se doslova válí na každém rohu, jen je správně sebrat. Mít kdysi dávno možnost studovat elektronickou hudbu formou kurzů či dlohodobějšího vzdělávání, tak bych neváhal. Dnes tu ta dostupnost je. Dodnes je mým snem absolvovat SAE v Londýně nebo alespoň nějaký krátký kurz, abych měl srovnání s edukací v zahraničí formou večerního studia.

PK: Mnoho začínajících producentů se domnívá, že veškerá hudební produkce spočívá pouze v co nejlepším poznání DAW, ve kterém se rozhodli pracovat. Jaká je ale skutečnost, co vše musí hudební producent znát, aby začal dělat dobrou hudbu?

TC: Poznání DAW není to nejdůležitější. Je to podobné jako znát všechna tlačítka ve photoshopu. To z vás ještě nedělá dobrého fotografa a grafika. Já popravdě neznám a ani asi nikdy nebudu znát všechny funkce DAW, ve kterých pracuji. Ale umím v nich vyrobit vše, co potřebuji. Mnohem důležitější je vytrénovat si sluch podle referencí, umět analyzovat skladbu, tj. jaké nástroje hrají, co hrají a z jaké syntézy je daný nástroj složený. Další věcí je hudební sluch a hudební teorie. V neposlední řadě je potřeba, speciálně v elektronické hudbě, být trochu technicky zdatný. U producenta edm se počítá, že je schopný napsat skladbu, zkomponovat jí, naladit zvuky, vytvořit alespoň hrubý mixdown a až pak se dá výsledek poslat do profesionálního mastering studia. Vše se dá naučit a natrénovat. Já jsem kupříkladu v tanečních ještě nerozeznal ani pořádně doby / takty.

PK: Trénink je v hudební produkci velmi důležitý. Proto také začínající producent stráví hodně času nejen učením nejrůznějších dovedností, ale i jejich pozdějším uplatňováním ve své tvorbě. Jsou to hodiny a hodiny práce, které často nikam nevedou. Co bys na závěr poradil začínajícímu producentovi elektronické hudby?

TC: Má rada zní - skládejte a dokončujte své skladby. Netravte ovšem dva měsíce dolaďováním jednoho projektu. Je lepší udělat skladbu za víkend a přesunout se na jinou, jinak dojde k tzv. looptism jevu, že se vám to ohraje a už nebudete vnímat chyby a detaily. Většina TOP světových hitů vzniklo náhodou a byly hotové za jeden den. Mám stejnou zkušenost... všechny mé úspěšné skladby vznikly přes víkend. Sobota kompozice a aranžmá. Neděle úprava zvuku a mixdown. Nebojte se tedy experimentovat, ale nezasekněte se na jednom projektu. To je tajemství úspěchu.

Díky za rozhovor, Tome. Za školu Musartedo přeji ještě hodně skvělých akcí a hodně úspěchů v elektronické hudební produkci. Rozhovor připravil Pavel Kalina, ředitel školy Musartedo.




Related

Time management hudebního producenta

5 cloudů hudebního producenta